Budeme li se bavit o erotických masážích v Praze nebo kdekoliv jinde ve světě, určitě vás napadne, že jde o to nejstarší řemeslo na světě. Dnes máme internet a portály jako pleasure-world.com, ale s tělem se pracovalo a obchodovalo se stejnou vervou i ve starém Římě i v Řecku. A to dokonce ve velkém. Jenže historická pravda může být trochu jiná.
Krutý trest za porušení cudnosti
Ve starém Římě byly panenské kněžky vestálky, které byly zastánkyně Vestina kultu. Porušení slibu cudnosti sebou neslo pohřbení zaživa, tedy pokud se něco takového dalo prokázat. Jenže stačilo udání, často ze závisti, neboť vestálky byly opravdu půvabné. Vestálka Sextilia byla obviněna, odsouzena a pohřbena zaživa v roce 274 př.n.l., přičemž její jméno nemá nic společného se sexem, ale s mnohé s číslovkou šest. Vestálka Caparronia by dopadla podobně, takže není divu, že raději zvolila smrt z vlastní ruky a po vlastním rozhodnutí. Přesto časem došlo k posunu vnímání vestálek a v populárních příbězích mají místo dnešních špionek, které používají své tělo k ke sběru informací.
Faktem zůstává, že je obrovský rozdíl mezi erotickou masáží, ať už na přání klienta pokračuje jakkoliv, a „sexuálními pracovnicemi“ (což v tomto případě není nic jiného než prostitutky operující na ulici). Pamětníci vzpomínají na pražskou proslavenou Perlovku, kde v „divokých devadesátkách“ lovily své zákazníky ženy toužící po tehdy nedostatkových devizách. Doba se změnila a je fér si to přiznat.
Je totiž naprosto bizarní pokud bychom souhlasili (a proč ne) s průvody jakkoliv sexuálně orientovaných lidí a zároveň zavírali oči před erotickými masážemi. „Pokud nepřekračují zákony a platí daně, tak není důvod je jakkoliv hanět či penalizovat,“ vyjádřil se v minulosti jeden z vysoce postavených politiků. Dnes podniká a není důvod ho jmenovat. Není důležité kdo to řekl, ale podstata sdělení. Vždycky se říká, že základní rys zdravé společnosti je nikomu neškodit, tolerovat ostatní a dodržovat zákon.
Limity mysli
Jenže narážíme na limity naší křesťanské historie, kdy panenství byla deviza pro budoucího manžela. Osobně znám 2 páry, dnes jsou svoji a mají děti, kteří než se poznali, tak tvrdě dodržovali křesťanské pravidlo „sex až po svatbě“. Pokud si myslíte, že právě proto přišly v předchozích vztazích o parťáka, tak máte pravdu. Teprve když narazili na člověka stejných hodnot, a přiznejme si, že takových není mnoho, šance na společnou budoucnost rapidně vzrostla. A teď pointa. Ani jeden z těchto dvou párů do až do svatby nevydržel. A svět se nezbořil. Jen se zbořily limity jejich myslí. A samozřejmě, než došlo k „tomu“, čímž mám na mysli milostné spojení, tak mnohokrát proběhla celá řada škádlení a mazlení s jasným sexuálních (pod)textem. A řekněte sami: jak se něco takového liší od erotické masáže. Pokud chceme být féroví, tak jen tím, že se za to neplatí.
Život máme pevně spojený se sexualitou a pokud aktuálně nemáme partnera, tak lhát si, že sex nepotřebujeme by bylo obelháváním sebe sama. Potřebujeme. Jen si to mnohdy nechceme přiznat. Je to úplně stejné, jako když si vegetarián z přesvědčení bude namlouvat, že maso nepotřebuje. Možná na něj nemá chuť nebo chce zachránit planetu, ale vitamín B12 jinak než v potravinách živočišného původu nezíská. Leda injekčně nebo v prášcích, ale to si připustí málokdo. A víte co, prozradím vám malé, ale životně důležité tajemství. B12 (kobalamin) najdete i v pivu, ale ortodoxnímu vegetariánovi neříkejte, že ho tam dodaly kvasinky. Mohli byste mu pivo znechutit a to by byla škoda.
Vypadá to, že vitamíny a erotické masáže k sobě mají zhruba stejně daleko jako filmový pes Goro do Tokia. Jenže i tento filmový pes se tam nakonec dostal. Sex, ať už v milostném vztahu nebo jen jako masáž prostě potřebujeme stejně tak jako vitamíny. Jen si to ne vždy v plné nahotě uvědomujeme.
