Doprava – prokletí moderního člověka?

Kde jsou ty časy, kdy člověk po celý svůj život doslova nevystrčil nos ze svého rodiště. Cestování se stalo samozřejmostí pro všechny společenské vrstvy. A to nejen jako obzor rozšiřující a duši občerstvující kratochvíle, ale i jako běžná součást pracovních povinností. Dopravních prostředků je na výběr relativně dost, vzdálenosti se zkrátily a  ceny vzhledem ke zmiňované masovosti jsou přijatelné. Jenže každá mince má dvě strany. Na rubu té s názvem doprava 21. století stojí: když je něčeho moc, je toho přespříliš. Svůj dopravní prostředek vlastní téměř každý, což přináší poměrně dost starostí. Jednou z nich je, kde vůz nechat, pokud v něm zrovna nesedíme.

Jenom letadlo je málo

Města jsou automobilů tak plná, že by se nestranný pozorovatel mohl domnívat, že auta jsou vůči lidem v přesile. Ještě štěstí, že Čapkovy utopie jsou fikcí reagující na tehdejší politickou situaci. Kdyby auta vzala do rukou boj o svůj životní prostor, ubránili bychom se jen stěží. Ono bohatě stačí vydat se “v nákupní špičce”  do obchodního centra nebo v podvečer navštívit někoho, kdo bydlí na sídlišti. Hledat místo na zaparkování může v takových případech připomínat adrenalinovou počítačovou hru. Pokud máte trpělivost a čas ji hrát, obvykle nakonec vyhrajete. Jiná situace nastává, když jízda autem je jenom předehrou k nějaké delší cestě – mezistátním nebo mezikontinentálním letem. Letiště většiny metropolí se sice nacházejí v jejich blízkosti, ale zase ne tak blízko, aby se k nim člověk dostal pohodlně městskou dopravou. Navíc každý nemůže bydlet v Praze nebo v Brně, takže se musí nejprve dopravit odněkud z venkova. Je nabíledni, že většina lidí, zvyklá na své soukromí a pohodlí a už beztak napůl srostlá se svým vozem, pro cestu na letiště zvolí vlastní vůz. Jen pošetilec by na místo určení jel naslepo a doufal, že auto jen tak někde nechá. Už pro bezpečí automobilu a klid jeho majitele je nutné zvolit hlídané parkoviště v blízkosti letiště a hlavně si místo na něm předem zarezervovat.

Je správné, že se za parkování platí? 

Na placená parkoviště jsme si už dávno zvykli a s argumenty obcí a dalších provozovatelů nelze než souhlasit – opotřebení komunikací, zvýšená koncentrace zplodin a hluku, umenšení volného prostoru apod. Kdo ale provozuje autoturistiku častěji, musel si všimnout, že někteří poskytovatelé parkovacích služeb si málo uvědomují, že platbou se z motoristy stává klient. A ten za své peníze zpravidla vyžaduje kvalitní služby. Setkali jste se už s porouchanými automaty, přemrštěnou hodinovou taxou, hlídaným parkovištěm bez jakéhokoli dozoru, nebo situací, kdy pohotový podnikatel ohradil páskou svůj “samá jáma a bláto” pozemek v blízkosti turistické atrakce (to můžete zažít např. pod Sněžkou) a začal kasírovat návštěvníky? Na některých místech takové věci procházejí prostě proto, že v lokalitě se jinde zaparkovat nedá nebo se tam lidé zastavují na krátkou dobu a velkoryse nad nedostatky mávnou rukou. U letišť je naštěstí situace jiná. Obliba letecké dopravy vytváří konkurenční prostředí a u letišť se dají najít kvalitní parkoviště s přidanými službami za solidní cenu. 

Raději dříve než později

Kapacity parkovišť nejsou neomezené, a ačkoliv v zemi máme více než jedno letiště, vyplatí si zamluvit parkovací místo s dostatečným předstihem; zrušit se může kdykoli a bez poplatků. Co se týče  parkování, letiště Tuřany, letiště Mošnov a samozřejmě letiště Praha Ruzyně oplývají celou řadou možností, kde lze odložit vůz tak, abyste se s ním po návratu domů shledali v neporušeném stavu. 

Jak se dopravujete na letiště? S kolika zavazadly obvykle cestujete? Máte nějakou negativní zkušenost s parkováním?