Mnoho lidí si myslí, že účetnictví je vynálezem minulého století a bylo vymyšleno jako prostředek pro kontrolu podnikatelů, málokdo ovšem ví, jak a kdy opravdu účetnictví vzniklo. Tento ucelený nástroj pro evidenci naší činnosti má kořeny hluboko v minulosti.
Například už v pravěku, dávno před vznikem písma, si lidé evidovali počty kusů dobytka i jiného majetku pomocí zářezů do dřeva. Tento systém lze jen stěží nazvat účetnictvím, nicméně byl to způsob evidence. Když lidé začali používat písmo, záznamy se samozřejmě zdokonalovaly. A jak jinak – čím více majetku člověk měl, tím podrobnější a propracovanější účetní doklady a evidenci si vedl. Podle nálezů bylo zjištěno, že už v antickém Římě byl používán systém několika provázaných účetních knih. Zpočátku takovouto evidenci vedl ten nejvýznamnější subjekt – stát, později začali účtovat podobným způsobem také řečtí bankéři, tzv. trapezité. Zkušenosti a poznatky poté přejímaly další země v sousedství.
Nejstarší známé doklady o používání jakéhosi podvojného účetnictví jsou z roku 1134 (Egypt) a z let 1211 a 1215 z Florencie. Zde jsou vedeny záznamy na dvou účtech, není zde ale podvojnost zápisu každé operace, není tedy úplně zřejmé, jaký princip byl používán. Nejstarší dochovaný záznam opravdu podvojného účetnictví pochází z Janova z roku 1340. Tento systém určitě nebyl úplně dokonalý (ačkoli – kdo ví, já jsem ho neviděla) a proto se dál vyvíjel. Nejstarší popis pravidel a principů podvojného účetnictví pochází až z 15. století. Ale už před tím se vyučovaly účetní dovednosti, a to zejména v Benátkách. Odtud se díky obchodníkům šířily dále do Evropy, především do Německa, severských zemí, ale i k nám do Čech. Karel IV. dokonce v roce 1369 povolal do Čech italského odborníka Ceroniho, aby v našich zemích vyučoval tomuto umění. V roce 1458 poprvé popsal italský počtář Benedetto Cotrugli systém podvojného účetnictví, jeho spis však byl vydán až roku 1573 a tak je za tvůrce teorie účetnictví považován Luca Pacioli se svým dílem z roku 1494. Základem Pacioliho systému jsou tři účetní knihy – memoriál (memoriále), deník (giornale) a hlavní kniha (quaderno). Jeho novinkou bylo také doporučení provádět účetní závěrku každoročně, neboť to se do té doby nedělalo. Svým spisem ovlivnil vývoj účetnictví v Itálii i okolních zemích. Jestli Vás Luca Pacioli zaujal, stejně jako mě, zde se o něm dočtete více.
Základy účetnictví, tak jak ho známe dnes, tedy sepsal v roce 1494 italský mnich Luca Pacioli, to už víme. Abychom ale nepřipisovali všechny zásluhy pouze mistru Paciolimu. O pár let později, na přelomu 16. a 17. století vznikl podobný systém podvojného účetnictví i v Asii, a to s krásným názvem „účetnictví dračí brány“. Asi nebude pro nikoho překvapením, že to bylo v Číně za vlády dynastie Ming. O století později (alespoň podle dochovaných záznamů z 18. století vznikl systém podvojného účetnictví také v Koreji. Asi na tom účetnictví „něco bude“, když vzniklo v obdobné podobě na třech různých místech nezávisle na sobě.
Stále se zdokonalovala také technika vedení účetních záznamů. Už od pravěku se používaly k vedení záznamů jednoduché nástroje, které měli tehdejší lidé k dispozici. Nejstarší dochované účetní záznamy se byly ve formě zářezů do dřeva, kostí, keramických nádob či kamene. Nejznámější je tzv. vrubovka – dřevěná tyč, na které se zářezem zaznamenala pohledávka, seříznutím příslušného počtu zářezů se zaznamenala i úhrada této pohledávky. Podobným způsobem se používaly také provazy, a to prostřednictvím uzlů (uzlovka) nebo navlékáním drobných předmětů. Jednou z nejstarších používaných pomůcek byl tzv. abakus, který fungoval na principu posuvných korálků a pravděpodobně má byzantský původ.
Se vznikem písma se způsoby evidence značně zjednodušily a tím docházelo ke zdokonalování. Příkladem mohou být nalezené hliněné tabulky z Babylonie nebo zápisy na papyrus z Egypta cca ze 4. tisíciletí před naším letopočtem. Jsou na nich zachyceny údaje o produkci a obchodu s obilím.
První kalkulačka, samozřejmě mechanická, pro jednoduché sčítání a odčítání byla sestrojena už v roce 1642, ale hromadně se počítac stroj začaly vyrábět až v 19. století, tenkrát se mu říkalo arithmometr a vypadal takhle. Hezký, že? Technika se neustále zdokonalovala a na přelomu 19. a 20. století byl dokonce vytvořen účtovací stroj, byl kombinací arithmometru a psacího stroje. Tyto přístroje byly ale pro většinu účetních nedostupné. Teprve od 60. let 20. st. se začaly používat počítače, i když i ty byly tenkrát také velmi nákladné.
Dnes si již neumíme představit účetnictví bez počítače a účetního software a moderních technologií. A stejně pořád používáme systém, který vznikl v 15.století. Není to úžasné?
